Žabí kapela

Nedaleko odtud v jednom malém rybníčku uprostřed lesa se vylíhla ve vodě malinká černá stvoření. Ze začátku vypadaly jako malé zvláštní rybičky s divným ocáskem bez ploutví. Časem jim začali růst nožičky a ocásek se zmenšoval. Jednoho dne se dostaly z vody na břeh a najednou jich bylo všude plno. Zvířátka kolem koukala na to, co se to v jejich malém rybníčku objevilo, a s radostí zjistily, že to je žabí rodinka. V lese bylo veselo a zvířátka byla ráda, že to kolem rybníčka trochu ožije. A ono opravdu, kolem rybníčka začalo být veselo. Žabky se začaly předhánět v tom, která z nich umí lépe kvákat. Neustále mezi sebou soupeřily a nebralo to konce. Bylo jich tam tak moc, že nestíhaly kvákat přes den, tak pokračovali i v noci. To bylo na zvířátka, která chtěla v noci spinkat, už opravdu moc. Začaly se na nové obyvatele lesního rybníčka zlobit a požadovaly dodržování klidu kolem rybníčku. Žabky se začaly domlouvat mezi sebou, jak to udělají a nevšimly si přitom, že to jejich domlouvání je ještě horší, než když spolu soupeřily. Zvířátka byla čím dál víc nevyspalá a zoufalá z toho věčného kvákání. Některá z nich se raději vzdálila od rybníčka a chodila tam jen, když měla žízeň, aby se mohla napít. Žabky však byly v neustálém sporu, která z nich kváká lépe a která naopak může za to, že s nimi ostatní zvířátka přestala kamarádit. Tento hlasitý spor zaslechlo hejno čápů, kteří na nedaleké louce sháněli nějakou potravu pro své mladé. Najednou se zatáhla obloha a hejno čápů se sneslo k rybníčku. Ty žáby, které se neustále svým hlasitým kvákáním dohadovaly mezi sebou, tak odnesli jako první. Stejná situace se opakovala i následující dny. Žabky však byly stále neukázněné a obviňovaly se navzájem, že to kvůli těm, co kvákají jedna přes druhou, se objevilo hejno čápů. Jednoho dne se u rybníčka objevil starý žabák, který povídá: „Dokud se budete mezi sebou hašteřit a svým děsivým kvákáním obtěžovat zvířátka v okolí, tak vás nebude mít kdo chránit a čápy se budou vracet stále dokola.“ Ustrašené žabky si tedy vyslechly návrh zkušeného žabáka a začaly se učit hudebnímu kvákání. To se zalíbilo i okolním zvířátkům, která se kolem rybníčku začala scházet a poslouchat, jak to žabkám jde. Když znova přiletěli čápy, tak se přes zvířátka nemohli už k žabkám dostat. Žabky od té doby pořádaly pro zvířátka koncerty a všem se kolem rybníčka žilo krásně. V noci už žabky nekvákali a všichni mohli klidně spinkat.

Žabí kapela