Matýsek a mašinka

V jednom blízkém městečku v krásném malém domečku žil Matýsek se svojí sestřičkou a maminkou s tatínkem. Matýsek byl zvídavý a učenlivý. Jednoho slunečného dne si řekl: „Co kdybychom šli někam ven na procházku?“. Maminka s tatínkem měli radost, že Matýsek nesedí jen doma a nekouká na televizi. Maminka připravila svačinku na cestu, tatínek vybavil Matýska pěkným batůžkem a pevnými botičkami, aby ho nebolely nožičky. „Hurá jdeme ven“, zvolal Matýsek a utíkal ke dveřím. Navštívil dětské hřiště, kolotoč, houpačku a vydal se na louku brouzdat se jen tak v trávě. Cestou se najednou začala přibližovat hustá mlha a pomaličku nebylo vidět ani sluníčko na obloze. Matýsek se podivil a říkal si, co to je za divnou mlhu, že přišla tak rychle a nečekaně. Najednou někde v dálce slyší: „Pozóóór, pozóóór jedu“. Koukal kolem sebe, ale přes tu zvláštní mlhu nic neviděl. Volání bylo čím dál blíž a hlasitější. Matýsek se zastavil a pozoroval, co se to děje kolem něj. Najednou slyší: „Máťo pozóór, spěchám a nemám čas“. Matýsek najednou viděl, jak z té divné mlhy vyjela mašinka, která tak moc kouřila, až z toho vytvořila velkou mlhu. Pousmáli se na sebe, zamávali si a Matýsek se vydal pomalu domů, kde vyprávěl mamince a tatínkovi všechno, co venku zažil. Od té doby vždy, když přijde velká mlha, Matýsek vyhlíží kamarádku mašinku, která spěchá a nemá čas.